Jarní dědkové 2017, aneb čarodějnice př. n. l.
Před dávnými časy, kdy lidé neměli k dispozici náramkové hodinky ani mobily, naučili se sledovat čas podle pohybu slunce a měsíce po obloze. Také bylo důležité vědět, kdy je nejlepší čas zasít, aby byla dobrá úroda, která zajistí potravu pro celý rod na celý rok. Naši slovanští prapředkové žili pospolu v rodových državách, kdy každý člen rodu dělal to, k čemu měl největší talent; všichni si byli vědomi, že pouze společně mohou odolávat nepřízni osudu či rozmarům počasí.
Rok byl rozdělen na čtyři základní obdobní mezi jarní rovnodenností, letním slunovratem, podzimní rovnodenností a zimním slunovratem. V těchto dnech se lidé scházeli na posvátných místech, děkovali bohům za dary, žádali o jejich přízeň. Své díky vyjadřovali také společným tancem a zpěvem. Každé z těchto období se dále dělilo na zhruba polovinu a v těchto dnech se připomínali předkové rodu - období se nazývalo Jarní dědkové, Letní dědkové atd. Do naší doby přetrvaly připomínky i těchto významných dnů; známe je jako Hromnice (2. února), pálení čarodějnic (30.4.), dožínky (přelom července a srpna), či dušičky (halloween, 2.10.).
Na přelom dubna a května tedy připadají tzv. Jarní dědkové, jindy je svátek nazýván také Noc ohňů (u Keltů Beltain). Jde o svátek, který souvisí se sexualitou - volbou partnera, prohloubení stávajícího vztahu, podporou plodnosti. Pálily se velké ohně, které měly ochrannou moc. Oheň je tzv. zástupným prvkem Slunce na Zemi. K Noci ohňů se pojí očista ohněm, kdy se pálí vše "nedobré", aby se udělalo místo na to nové, co s jarem přichází.
Letošní "jarní dědkové" v Polance vylákali opravdu hodně místních i přespolních k účasti na oslavě Velkého ohně v neděli 30. dubna. Od půl páté se malé čarodějnice a kouzelníci shromáždili jako každoročně u staré školy a za doprovodu traktůrku čaroděje Kobzy přelétli na sokolskou louku. Tam už na děti čekalo patero disciplín a na dospěláky posezení (na nových lavičkách pořízených částečně z dotace OKD) a občerstvení.
Každý malý čaroděj i nečaroděj, který splnil pět úkolů: Hod dračím vejcem, Střelba do jedové chýše, Průchod pavučinou, Sáhni do sajrajtu, Osvoboď mušku; vyměnil si vyplněnou čarodějnou kartičku za opékací klobásu. Mezi tím si dospěláci užívali sluníčka a povídání s přáteli. Velmi dojemné bylo vystoupení Lvíčátek - malých hasičů z Klimkovic (ve věku 3-7 let), kteří předvedli svou připravenost ke skutečným záchranný akcím v budoucnu. Taneční rej podpořily pohybové čarodějky sokolky ze skupiny Hip Hop (sestry Ivy Petruželové) a mažoretky (v choreografii ses. Adi Bujnochové a ses. Míši Kováčové). Za vydatného houkání hasičských sirén pak přijeli Dobrovolní hasiči z Polanky s tradiční nadílkou pěny.
To už se ale den chýlil k večeru a nastal pravý čas zbavit se strachů a všeho nepotřebného. Magickým rituálem pod vedením nejzkušenější čarodějnice děti zabalily své strachy do papíru a tyto balíčky nastrkaly do připravené vatry. Dospěláci přihodili "čarodějnice", které ztělesňují zlé myšlenky a špatné skutky a velký oheň byl zapálen. Očistné plameny šlehaly vysoko a dlouho do noci...
Potemnělou oblohu pak ještě ozářil nečekaně barevný a hravý ohňostroj p. Pavlíčka. Jen ti nejotužilejší pak vyčkali u ohně až do 1. máje...
Velká účast na této "slavnosti" byla určitým poděkováním organizátorům za jejich čas a energii, které věnovali přípravě akce i jejímu zdárnému průběhu.
TJ Sokol Polanka, Klub rodičů při ZŠ HS, Hokejový klub Polanka i žáci ZŠ jsou ti, kdo stáli u zrodu, v zázemí, při soutěžích i při závěrečném úklidu. Poděkování patří také za finanční podporu nadaci OKD Srdcovka; Školské, kulturní a sportovní komisi obce a za věcné dary firmě Rappa.
.